Jdi na obsah Jdi na menu
 


japonský slovníček

4.00 (1)
 

 

Jedlo

rýže, mouka - meshi

zelenina - yasai

maso - niku

ryba - sakana

sůl - sio

cukr - satou

pepř - koshou

sójová omáčka - shouyu

sushi - sushi

tempura - tempura

alkoholický nápoj, sake - sake

káva - kouhii

černý čaj - koucha

zelený čaj - ryokucha

mléko - gyuunyuu

mateřské mléko - bonyuu

soba, pohankové nudle - soba

nudle - men

fazole - name

brambory - imo

kreveta (...) - ebi

krab - kani

korýš - kai

ovoce - kudamono

jahoda - ichigo

broskev - momo

jablko - ringo

vodní meloun - suika

japoská hruška - nashi

japonský tomel - kaki

Používanie "wa" a "mo"

Nejdřív pár frází a slovíček, aby bylo na čem stavět.
Takže:
Watashi - Já 私 (čteme wataši)
Anata - Ty あなた
Wa - は označení tématu věty. 
Ka - Tázací partikule か.
Desu - です V tomto případě něco jako "být" (čteme desu nebo des)
Watashi wa Hanako desu. - Jsem Hanako. 私は花子です。
Anata wa gakusei desuka? - Jsi student? あなたは学生ですか。
Watashi wa chekojin (čekodžin) desu. - Jsem čech. 私はチェコ人です。

Mo - Také も
A teď ke gramatice. Není to nic složitého.
Pokud chcete říct například "také jsi student", tak místo Wa prostě dáte Mo.
Nic komplikovaného.
Pár příkladů:

Watashi mo Hanako desu. - Také jsem Hanako. 私も花子です。
Anata mo gakusei desuka? - Také jsi student? あなたも学生ですか。
Watashi mo chekojin desu. - Také jsem čech. 私もチェコ人です。

Telo

tělo

[karada]

karada

vlasy

[kami]

kami

hlava

[atama]

atama

obličej

[kao]

kao

oko

[me]

me

nos

[hana]

hana

ucho

[mimi]

mimi

pusa

[kuti]

kuchi

zuby

[ha]

ha

jazyk

[sita]

shita

čelist

[ago]

ago

krk

[kubi]

kubi

rameno

[kata]

kata

hruď

[mune]

mune

prsa

[tibusa]

chibusa ;
nyuubow

bradavka

[tikubi]

chikubi

žaludek

[hara]

hara

hýždě ; hips

[siri]

siri

genitalie

[seiki]

seiki

ochlupení

[inmou]

innmow

varlata

[kougan]

kougan

varlata

[kintama]

kintama
(=slang)

paže

[ude]

ude

loket

[hiji]

hiji

ruka

[te]

te

prst

[yubi]

yubi

nehet

[tume]

tsume

Otázky

Kdo? Dare?
Kdo to je? Dare deska?
Co? Nani?
Co je to? Nan deska?
Co je tamhleto? Sore deska?
Co je tohleto? Kore deska?
Proč? Dóšte?
Jak? Dó?
Jakým způsobem? Dono jó ni?
Kolik? Ikucu?
Kolik? Ikura? ptám-li se na peníze
Kolik? Nannin? ptám-li se na lidi
Kdy? Icu?
V kolik hodin? Nandži ni?
Kde? Doko?
Kde to je? Doko deska?
Kde je ...? ... wa doko deska?

Prídavné mená

velký ókii
malý čísai
průměrný heikin
dlouhý nagai
krátký midžikai
tlustý futoi
tenký usui
široký hiroi
úzký semai
trochu sukoši
hodně taksan
málo ni san 2 až 3
barevný kará
bezpečný anzen na
divný hen na
dobrý joi, ii
drahý takai
důležitý džújó na
hodný ii
horký acui
hořký nigai
chladný cumetai
jednoduchý kantan na
krásný ucukušii
kyselý suppai
laciný jasui
lehký karui
mladý wakai
mrtvý šinde iru
nebezpečný arunai
ochotný šinsecu na
pěkný kirei
příjemný kimoči no ii
přitažlivý mirjokuteki na
sladký amai
slavný júmei
složitý fukuzacu na
smutný kanašii, sabišii
spokojený manzoku šta
starý furui
špatný warui
těžký omoi
výborný subarašii
zdravý kenkó na
žádný nanno... nai

zdroj

O japončine

Japonština (日本語; Nihongo) je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí. Většina z nich žije v Japonsku, část pak v komunitách japonských emigrantů po celém světě. Japonština je aglutinační jazyk s mnoha úrovněmi stupně zdvořilosti promluvy.

Systém japonského písma patří k nejsložitějším na světě - pro zápis japonštiny se používají čínské znaky (kandži) a dvě fonetické slabičné abecedy (hiragana a katakana), v některých případech i latinka (rómadži).

Do slovní zásoby byla již od 5. století přejímána slova z čínštiny (ve velkém rozsahu), v malém rozsahu z korejštiny a ainštiny. Od prvních kontaktů s Evropany (v 16. století) do japonštiny pronikají i výrazy z evropských jazyků (tzv. gairaigo), nejprve z portugalštiny a holandštiny a od reforem Meidži z němčiny, francouzštiny a angličtiny. V současnosti drtivě převažuje angličtina.

Základné frázy

Hai, só desu - ano
Iie, čigaimasu - ne
Wakarimasen - nerozumím

Místo teček doplníte. (např.: Watashi wa Veronica desu)
Wataši wa ... desu - jmenuji se ...
Onamae wa nan deska - jak se jmenujete?
Hadžime mašte. ... to móšimas. Dózo jorošiku - těší mě, jmenuji se ...
Ogenki deska - jak se máte?
Sumimasen - prosím (při žádosti)
Arigató, dómo arigató - dík, děkuji
Dómo arigató gozaimašta (gozaimas) - děkuji pěkně
Iie, kekkó des - ne, děkuji
Hai, wakarimašta - ano, rouzmím
Kore o kudasai - chtěl(a) bych tohle
Sore wa nan deska - co to je?

Pozdravy

Výslovnost

Konničiwa - dobrý den
Ohajógozaimasu - dobré ráno
Konbanwa - dobrý večer
Sajónara - na shledanou
Dewamata - ahoj (při loučení)

Pravopis

Ohayo gozaimasu - Dobré ráno
Konnichiwa - Dobrý den/ ahoj
Konbanwa - Dobrý večer
Oyasumi nasai - Dobrou noc
Asa - ráno
Yuugata / Yoru - večer / noc
Sayonara - Na shledanou

zdroj

Zeme

země

kuni

USA

amerika

Velká Británie

idžirisu

Itálie

itarija

Kanada

kanada

Španělsko

supejn

Portugalsko

porutugaru

Německo

dojši

Čína

čúgoku

Japonsko

nihon

Francie

furansu

Čechy

čeko

Austrálie

osutoraryja

Irán

iraso

Indie

indo

Indonésie

indonešija

Egypt

edžiputo

Jižní Korea

kankoku

Singapur

šingaporu

Thajsko

tai

Filipíny

firipino

Brazílie

buradžiru

Vietnam

bejnamu

Malajsie

marešija

Mexiko

mekišiko

Rusko

rošija

Zdroj

Mesiace a ročné obdobia

Výslovnost

leden, január

ičigacu

únor, február

nigacu

březen, marec

sangacu

duben, apríl

šigacu

květen, máj

gogacu

červen, jún

rokugacu

červenec, júl

šičigacu

srpen, august

hačigacu

září, september

kugacu

říjen, október

džúgacu

listopad, november

džúičigacu

prosinec, december

džúnigacu

jaro, jar-ročné obdobie

haru

léto-leto

nacu

podzim- jeseň

aki

zima-zima

fuju

rok

ičinen

letos-tento rok..

kotoši

vloni-minulí rok

kjonen

za rok

rainen

Pravopis

Ichigatsu - Leden
Nigatsu - Únor
Sangatsu - Březen
Shigatsu - Duben
Gogatsu - Květen
Rokugatsu - Červen
Shichigatsu - Červenec
Hachigatsu - Srpen
Kugatsu - Září
Jugatsu - Říjen
Juichigatsu - Listopad
Junigatsu - Prosinec

Číslovky

0 zero

1 ichi

2 ni

3 san

4 shi/ yon

5 go

6 roku

7 schichi/ nana

8 hachi

9 kyuu

10 juu

100 hyaku

juu-ichi - 11

juu-ni - 12

juu-san - 13

juu-yon - 14

juu-go - 15

juu-roku - 16

juu-nana - 17

juu-hachi -18

juu-kyuu -19

Pred juu dame danou čislovku třeba 4 yon a 10 juu

20 = ni-juu

30 = san-juu

40 = yon-juu

Zdroj

Planéty - wakusei

taijó- Slumce

suisei- Merkur

kinsei- Venuše

čikjú- Země

kasei- Mars

mokusei- Jupiter

dosei- Saturn

tenósei- Uran

kaiosei- Neptun

">http://moons.info/moons/rotatable-globes/jpeg-256x... meiósei- Pluto

cuki- Měsíc

">http://www.uniba.sk/DUK/prednaska02/images/02.jpg&... hoši- Hvězda

">http://www.astronomija.com.mk/images/uploaded/astr... suisei- kometa

Zdroj

Znamenia

narozeniny tandžóbi
všechno nejlepší omedetó
Narodil jsem se roku... ... nen umare des
Moje znamení je... Seiza wa... za des.
Beran hicudži
Býk uši
Blíženci futago
Rak kani
Lev šiši
Panna otome
Váhy tenbin
Štír sasori
Střelec ite
Kozoroh jagi
Vodnář mizugame
Ryby uo
Jsem narozen v roce... Wataši wa ... toši des.
krysy nezumi 1960, 1972, 1984,...
krávy uši 1961, 1973, 1985,...
tygra tora 1962, 1974, 1986,...
zajíce usagi 1963, 1975, 1987,...
draka tacu 1964, 1976, 1988,...
hada hebi 1965, 1977, 1989,...
koně uma 1966, 1978, 1990,...
ovce hicudži 1967, 1979, 1991,...
opice saru 1968, 1980, 1992,...
ptáka tori 1969, 1981, 1993,...
psa inu 1970, 1982, 1994,...
prasete inošiši

Zdroj

Farby

Jakou to má barvu? Donna iro deska?
modrý brú, aoi
hnědý čairo
šedý hairo
zelený midori
žlutý kiiroi
oranžový orendži
béžový béžu
fialový murasaki
červený akai
bílý široi
černý kuroi
světlý akarui
tmavý kurai
barevný kará
bezbarvý iro no aoi

Zdroj: http://cizi-jazyky.blog.cz/

Zvieratá

Zvířata

V závorce je výslovnost

Zvíře: Dobucu (Dobucu)
ZOO: Dobucuen(Dobucuen)
Opice: Saru(Saru)
Slon: Zo(Dzo)
Želva: Kame(Kame)
Kůn: Uma(Uma)
Pes: Inu(Inu)
Myš: Nezumi(Nedzumi)
Vrána: Karasu(Karasu)
Delfín: Iruka(Iruka)
Lev: Raion(Rajon)
Kočka: Neko(Neko)
Had: Hebi(Hebi)
Žirafa: Kirin(Kirin)
Krokodýl: Wani(Wani)
Slepice: Niwatori(Niwatory)
Králík: Usagi(Usagi)
Zajíc: Rebitto(Rebito)
Ryba: Sakana(Sakana)
Velryba: Kudžira(Kudžira)

Zdroj: http://cizi-jazyky.blog.cz/

Výslovnosť

shi = ši(stejně tak sha shu sho)

chi = či (cha, chu, cho)

tsu = cu

ya = ja, yu = ju, yo = jo

ji = dži (to samé ja, ju, jo)

oo = ou = ó

Zdroj: http://cizi-jazyky.blog.cz/

Gramatika

Sloveso se vždy píše na konci věty.

Watashi wa Martina desu. ( Jsem Martina )

Když chceme vyjádřit zápor, na konec věty dáme místo desu dewa arimasen.

Watashi wa baka dewa arimasen. (Nejsem pitomec)

Otázka se tvoří tak, že na konec věty (až za sloveso) přidáme ka.

Ogenky desu ka?

Mo se dává do věty místo wa a znamená to také.

Anata mo gakusei desu ka?

Zdroj: http://cizi-jazyky.blog.cz/

 

Zopár osôb

watashi - já

anata - ty

watashitachi - my

zdroj: http://cizi-jazyky.blog.cz/

 

Dúfam, že Vám tento článok pomohol

 

 

 


zdroj celého článku: megi077.webovastranka.sk