Jedlo
rýže, mouka - meshi
zelenina - yasai
maso - niku
ryba - sakana
sůl - sio
cukr - satou
pepř - koshou
sójová omáčka - shouyu
sushi - sushi
tempura - tempura
alkoholický nápoj, sake - sake
káva - kouhii
černý čaj - koucha
zelený čaj - ryokucha
mléko - gyuunyuu
mateřské mléko - bonyuu
soba, pohankové nudle - soba
nudle - men
fazole - name
brambory - imo
kreveta (...) - ebi
krab - kani
korýš - kai
ovoce - kudamono
jahoda - ichigo
broskev - momo
jablko - ringo
vodní meloun - suika
japoská hruška - nashi
japonský tomel - kaki
Používanie "wa" a "mo"
Nejdřív pár frází a slovíček, aby bylo na čem stavět.
Takže:
Watashi - Já 私 (čteme wataši)
Anata - Ty あなた
Wa - は označení tématu věty.
Ka - Tázací partikule か.
Desu - です V tomto případě něco jako "být" (čteme desu nebo des)
Watashi wa Hanako desu. - Jsem Hanako. 私は花子です。
Anata wa gakusei desuka? - Jsi student? あなたは学生ですか。
Watashi wa chekojin (čekodžin) desu. - Jsem čech. 私はチェコ人です。
Mo - Také も
A teď ke gramatice. Není to nic složitého.
Pokud chcete říct například "také jsi student", tak místo Wa prostě dáte Mo.
Nic komplikovaného.
Pár příkladů:
Watashi mo Hanako desu. - Také jsem Hanako. 私も花子です。
Anata mo gakusei desuka? - Také jsi student? あなたも学生ですか。
Watashi mo chekojin desu. - Také jsem čech. 私もチェコ人です。
Telo
tělo
|
![[karada]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/karada.gif "[karada]") |
karada |
vlasy
|
![[kami]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/kaminok.gif "[kami]") |
kami |
hlava
|
![[atama]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/atama.gif "[atama]") |
atama |
obličej
|
![[kao]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/kao.gif "[kao]") |
kao |
oko
|
![[me]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/me.gif "[me]") |
me |
nos
|
![[hana]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/hana.gif "[hana]") |
hana |
ucho
|
![[mimi]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/mimi.gif "[mimi]") |
mimi |
pusa
|
![[kuti]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/kuti.gif "[kuti]") |
kuchi |
zuby
|
![[ha]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/ha.gif "[ha]") |
ha |
jazyk
|
![[sita]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/sita.gif "[sita]") |
shita |
čelist
|
![[ago]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/ago.gif "[ago]") |
ago |
krk
|
![[kubi]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/kubi.gif "[kubi]") |
kubi |
rameno
|
![[kata]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/kata.gif "[kata]") |
kata |
hruď
|
![[mune]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/mune.gif "[mune]") |
mune |
prsa
|
![[tibusa]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/tibusa.gif "[tibusa]") |
chibusa ;
|
bradavka
|
![[tikubi]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/tikubi.gif "[tikubi]") |
chikubi |
žaludek
|
![[hara]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/hara.gif "[hara]") |
hara |
hýždě ; hips |
![[siri]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/siri.gif "[siri]") |
siri |
genitalie |
![[seiki]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/seiki.gif "[seiki]") |
seiki |
ochlupení
|
![[inmou]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/inmou.gif "[inmou]") |
innmow |
varlata
|
![[kougan]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/kougan.gif "[kougan]") |
kougan |
varlata
|
![[kintama]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/kintama.gif "[kintama]") |
kintama
|
paže
|
![[ude]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/ude.gif "[ude]") |
ude |
loket
|
![[hiji]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/hiji.gif "[hiji]") |
hiji |
ruka
|
![[te]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/te.gif "[te]") |
te |
prst
|
![[yubi]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/yubi.gif "[yubi]") |
yubi |
nehet
|
![[tume]](http://www5.big.or.jp/~otake/hey/kanji/gifmoji/f7/tume.gif "[tume]") |
tsume |
Otázky
| Kdo? | Dare? | |
| Kdo to je? | Dare deska? | |
| Co? | Nani? | |
| Co je to? | Nan deska? | |
| Co je tamhleto? | Sore deska? | |
| Co je tohleto? | Kore deska? | |
| Proč? | Dóšte? | |
| Jak? | Dó? | |
| Jakým způsobem? | Dono jó ni? | |
| Kolik? | Ikucu? | |
| Kolik? | Ikura? | ptám-li se na peníze |
| Kolik? | Nannin? | ptám-li se na lidi |
| Kdy? | Icu? | |
| V kolik hodin? | Nandži ni? | |
| Kde? | Doko? | |
| Kde to je? | Doko deska? | |
| Kde je ...? | ... wa doko deska? |
Prídavné mená
| velký | ókii | |
| malý | čísai | |
| průměrný | heikin | |
| dlouhý | nagai | |
| krátký | midžikai | |
| tlustý | futoi | |
| tenký | usui | |
| široký | hiroi | |
| úzký | semai | |
| trochu | sukoši | |
| hodně | taksan | |
| málo | ni san | 2 až 3 |
| barevný | kará | |
| bezpečný | anzen na | |
| divný | hen na | |
| dobrý | joi, ii | |
| drahý | takai | |
| důležitý | džújó na | |
| hodný | ii | |
| horký | acui | |
| hořký | nigai | |
| chladný | cumetai | |
| jednoduchý | kantan na | |
| krásný | ucukušii | |
| kyselý | suppai | |
| laciný | jasui | |
| lehký | karui | |
| mladý | wakai | |
| mrtvý | šinde iru | |
| nebezpečný | arunai | |
| ochotný | šinsecu na | |
| pěkný | kirei | |
| příjemný | kimoči no ii | |
| přitažlivý | mirjokuteki na | |
| sladký | amai | |
| slavný | júmei | |
| složitý | fukuzacu na | |
| smutný | kanašii, sabišii | |
| spokojený | manzoku šta | |
| starý | furui | |
| špatný | warui | |
| těžký | omoi | |
| výborný | subarašii | |
| zdravý | kenkó na | |
| žádný | nanno... nai |
O japončine
Japonština (日本語; Nihongo) je jazyk, kterým mluví přibližně 130 milionů lidí. Většina z nich žije v Japonsku, část pak v komunitách japonských emigrantů po celém světě. Japonština je aglutinační jazyk s mnoha úrovněmi stupně zdvořilosti promluvy.
Systém japonského písma patří k nejsložitějším na světě - pro zápis japonštiny se používají čínské znaky (kandži) a dvě fonetické slabičné abecedy (hiragana a katakana), v některých případech i latinka (rómadži).
Do slovní zásoby byla již od 5. století přejímána slova z čínštiny (ve velkém rozsahu), v malém rozsahu z korejštiny a ainštiny. Od prvních kontaktů s Evropany (v 16. století) do japonštiny pronikají i výrazy z evropských jazyků (tzv. gairaigo), nejprve z portugalštiny a holandštiny a od reforem Meidži z němčiny, francouzštiny a angličtiny. V současnosti drtivě převažuje angličtina.
Základné frázy
Hai, só desu - ano
Iie, čigaimasu - ne
Wakarimasen - nerozumím
Místo teček doplníte. (např.: Watashi wa Veronica desu)
Wataši wa ... desu - jmenuji se ...
Onamae wa nan deska - jak se jmenujete?
Hadžime mašte. ... to móšimas. Dózo jorošiku - těší mě, jmenuji se ...
Ogenki deska - jak se máte?
Sumimasen - prosím (při žádosti)
Arigató, dómo arigató - dík, děkuji
Dómo arigató gozaimašta (gozaimas) - děkuji pěkně
Iie, kekkó des - ne, děkuji
Hai, wakarimašta - ano, rouzmím
Kore o kudasai - chtěl(a) bych tohle
Sore wa nan deska - co to je?
Pozdravy
Výslovnost
Konničiwa - dobrý den
Ohajógozaimasu - dobré ráno
Konbanwa - dobrý večer
Sajónara - na shledanou
Dewamata - ahoj (při loučení)
Pravopis
Ohayo gozaimasu - Dobré ráno
Konnichiwa - Dobrý den/ ahoj
Konbanwa - Dobrý večer
Oyasumi nasai - Dobrou noc
Asa - ráno
Yuugata / Yoru - večer / noc
Sayonara - Na shledanou
zdroj
Zeme
|
země |
kuni |
|
USA |
amerika |
|
Velká Británie |
idžirisu |
|
Itálie |
itarija |
|
Kanada |
kanada |
|
Španělsko |
supejn |
|
Portugalsko |
porutugaru |
|
Německo |
dojši |
|
Čína |
čúgoku |
|
Japonsko |
nihon |
|
Francie |
furansu |
|
Čechy |
čeko |
|
Austrálie |
osutoraryja |
|
Irán |
iraso |
|
Indie |
indo |
|
Indonésie |
indonešija |
|
Egypt |
edžiputo |
|
Jižní Korea |
kankoku |
|
Singapur |
šingaporu |
|
Thajsko |
tai |
|
Filipíny |
firipino |
|
Brazílie |
buradžiru |
|
Vietnam |
bejnamu |
|
Malajsie |
marešija |
|
Mexiko |
mekišiko |
|
Rusko |
rošija |
Mesiace a ročné obdobia
Výslovnost
|
leden, január |
ičigacu |
|
únor, február |
nigacu |
|
březen, marec |
sangacu |
|
duben, apríl |
šigacu |
|
květen, máj |
gogacu |
|
červen, jún |
rokugacu |
|
červenec, júl |
šičigacu |
|
srpen, august |
hačigacu |
|
září, september |
kugacu |
|
říjen, október |
džúgacu |
|
listopad, november |
džúičigacu |
|
prosinec, december |
džúnigacu |
|
jaro, jar-ročné obdobie |
haru |
|
léto-leto |
nacu |
|
podzim- jeseň |
aki |
|
zima-zima |
fuju |
|
rok |
ičinen |
|
letos-tento rok.. |
kotoši |
|
vloni-minulí rok |
kjonen |
|
za rok |
rainen |
Pravopis
Ichigatsu - Leden
Nigatsu - Únor
Sangatsu - Březen
Shigatsu - Duben
Gogatsu - Květen
Rokugatsu - Červen
Shichigatsu - Červenec
Hachigatsu - Srpen
Kugatsu - Září
Jugatsu - Říjen
Juichigatsu - Listopad
Junigatsu - Prosinec
Číslovky
0 zero
1 ichi
2 ni
3 san
4 shi/ yon
5 go
6 roku
7 schichi/ nana
8 hachi
9 kyuu
10 juu
100 hyaku
juu-ichi - 11
juu-ni - 12
juu-san - 13
juu-yon - 14
juu-go - 15
juu-roku - 16
juu-nana - 17
juu-hachi -18
juu-kyuu -19
Pred juu dame danou čislovku třeba 4 yon a 10 juu
20 = ni-juu
30 = san-juu
40 = yon-juu
Planéty - wakusei
taijó- Slumce
suisei- Merkur
kinsei- Venuše
čikjú- Země
kasei- Mars
mokusei- Jupiter
dosei- Saturn
tenósei- Uran
kaiosei- Neptun
">http://moons.info/moons/rotatable-globes/jpeg-256x...
meiósei- Pluto
cuki- Měsíc
">http://www.uniba.sk/DUK/prednaska02/images/02.jpg&...
hoši- Hvězda
">http://www.astronomija.com.mk/images/uploaded/astr...
suisei- kometa
Znamenia
| narozeniny | tandžóbi | |
| všechno nejlepší | omedetó | |
| Narodil jsem se roku... | ... nen umare des | |
| Moje znamení je... | Seiza wa... za des. | |
| Beran | hicudži | |
| Býk | uši | |
| Blíženci | futago | |
| Rak | kani | |
| Lev | šiši | |
| Panna | otome | |
| Váhy | tenbin | |
| Štír | sasori | |
| Střelec | ite | |
| Kozoroh | jagi | |
| Vodnář | mizugame | |
| Ryby | uo | |
| Jsem narozen v roce... | Wataši wa ... toši des. | |
| krysy | nezumi | 1960, 1972, 1984,... |
| krávy | uši | 1961, 1973, 1985,... |
| tygra | tora | 1962, 1974, 1986,... |
| zajíce | usagi | 1963, 1975, 1987,... |
| draka | tacu | 1964, 1976, 1988,... |
| hada | hebi | 1965, 1977, 1989,... |
| koně | uma | 1966, 1978, 1990,... |
| ovce | hicudži | 1967, 1979, 1991,... |
| opice | saru | 1968, 1980, 1992,... |
| ptáka | tori | 1969, 1981, 1993,... |
| psa | inu | 1970, 1982, 1994,... |
| prasete | inošiši |
Farby
| Jakou to má barvu? | Donna iro deska? |
| modrý | brú, aoi |
| hnědý | čairo |
| šedý | hairo |
| zelený | midori |
| žlutý | kiiroi |
| oranžový | orendži |
| béžový | béžu |
| fialový | murasaki |
| červený | akai |
| bílý | široi |
| černý | kuroi |
| světlý | akarui |
| tmavý | kurai |
| barevný | kará |
| bezbarvý | iro no aoi |
Zdroj: http://cizi-jazyky.blog.cz/
Zvieratá
Zvířata
V závorce je výslovnost
Zvíře: Dobucu (Dobucu)
ZOO: Dobucuen(Dobucuen)
Opice: Saru(Saru)
Slon: Zo(Dzo)
Želva: Kame(Kame)
Kůn: Uma(Uma)
Pes: Inu(Inu)
Myš: Nezumi(Nedzumi)
Vrána: Karasu(Karasu)
Delfín: Iruka(Iruka)
Lev: Raion(Rajon)
Kočka: Neko(Neko)
Had: Hebi(Hebi)
Žirafa: Kirin(Kirin)
Krokodýl: Wani(Wani)
Slepice: Niwatori(Niwatory)
Králík: Usagi(Usagi)
Zajíc: Rebitto(Rebito)
Ryba: Sakana(Sakana)
Velryba: Kudžira(Kudžira)
Zdroj: http://cizi-jazyky.blog.cz/
Výslovnosť
shi = ši(stejně tak sha shu sho)
chi = či (cha, chu, cho)
tsu = cu
ya = ja, yu = ju, yo = jo
ji = dži (to samé ja, ju, jo)
oo = ou = ó
Zdroj: http://cizi-jazyky.blog.cz/
Gramatika
Sloveso se vždy píše na konci věty.
Watashi wa Martina desu. ( Jsem Martina )
Když chceme vyjádřit zápor, na konec věty dáme místo desu dewa arimasen.
Watashi wa baka dewa arimasen. (Nejsem pitomec)
Otázka se tvoří tak, že na konec věty (až za sloveso) přidáme ka.
Ogenky desu ka?
Mo se dává do věty místo wa a znamená to také.
Anata mo gakusei desu ka?
Zdroj: http://cizi-jazyky.blog.cz/
Zopár osôb
watashi - já
anata - ty
watashitachi - my
zdroj: http://cizi-jazyky.blog.cz/
Dúfam, že Vám tento článok pomohol